Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vítej, poutníku!

A poslechni o čem zpívají bardové Enqaindoru

 

Hluboko v černé tůni času čeká,
to proroctví, zlá věštba na člověka,
že se vrátí soumrak do říše lidí
a svět ovoce kruté sudby sklidí.

Vrátí se čas zmaru, bloudění a běd,
zas ryk polnic královstvím bude hřmět.
To muži pro čest králů svých jdou se bít,
a země krev synů znovu musí pít.

V tom šeru se zrodí nářek, pláč a zmar,
naděje a víra z lidských srdcí mizí,
už nezbývá než doufat v pomoc cizí,
zemi už nezachrání nic než boží dar.

Pak klenbu temnou ozáří nová hvězda,
Dávný rek se vrací, ač se to nezdá.
Země jásá, vůkol zní hlahol zvonů,
z dávných věků pán náš se vrací domů...

(Ztracené písně Enqaindoru)

 

 

logo-pro-uvod-webu.jpg

 

 

 
 


Poslední fotografie


Facebook


Statistiky

Online: 4
Celkem: 162108
Měsíc: 5217
Den: 194