Vítej, poutníku!
Poslechni si další se ztracených písní,
která tě zve k pokračování dávného příběhu...
Již dávno minul těch slavných reků čas,
a v chrámech spí ti, jež nepokořil strach.
Ač na jejich hroby již léta sedá prach,
slyšte slavné jejich doby mocný vzkaz.
Jak příběh věrné lásky začal býti psán,
jak Elomir kralevic jenž lvem byl zván,
na dvoře krále skvostnou potkal paní,
jež princeznou ze severských byla plání.
Tunriel jest jméno co ta kráska nosí,
dívka jež o luk místo loutny prosí.
Spanilá panna jest podivným květem,
neb její věhlas co válečnice se šíří světem.
Proto k vám dnes povznáším svůj vroucí hlas,
aby ten příběh v plném lesku skvěl se zas.
Slyšte píseň, jenž o odvážném srdci zpívá,
co milována jest každým, kdo o lásce snívá...
(Píseň o Gothwin, Ztracené písně Enqaindoru)
