Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kalendáře

V Yorrânově světě se čas počítal trochu jinak než u nás, protože měsíce se střídaly vždy kolem 20.-22. dne našeho měsíce. Odpovídaly tedy spíše astrologickému kalendáři, protože i u nás se znamení zvěrokruhu střídají přibližně 21/22 dne měsíce. Jinak geograficky se užívali tři různé kalendáře, jenž užívaly různá pojmenování měsíců, která vesměs vycházela z činností, vážících se na konkrétnímu území a té které části roku.

Pouštní kalendář nebo-li starý Kharský kalendář jihu používali všechny národy a kultury v okolí Velké písečné pouště. Tedy Gîvská republika, Pětiměstí, Nogashaar, Ganeshar a jižní oblasti Hardazinu. Počátek roku zde začíná zimním slunovratem, tedy někdy v čase našich vánoc.

Azrazinský = Pomořanský kalendář užívaly jižní provincie Enqaindoru, tedy na území na sever od Pustinné, a na jih od Dawarinu a Nazgrim Godaru. Tento kalendář byl směsí staršího v Yorrânových časech již nepoužívaného a zapomenutého královského kalendáře a výše uvedeného pouštního kalendáře. Začátek roku má Pomořanský kalendář stejný jako pouštní, ale převzal některé názvy měsíců v debatu (narbelon, entualon, bwaglon) , a tak trochu nelogicky je například 4. měsíc označován jako první měsíc roku (vliv královského kalendáře). Jinak v běžné řeči se názvy měsíců zkracovaly a tak se setkáte s názvy jako chladen, prven, sečen, květen, radostiny, světlen atd.

Kalendář severu –Královský kalendář v němž začínal rok 25. března, krátce po dni jarní rovnodennosti. Rok tedy začínal naším dubnem a pro některé měsíce používal jiné názvy, které vycházely z pravidelných událostí, jenž byly pro sever typické, například měsíc bílých nocí, náš červen a který jižní provincie neznaly. Slavily se tam i jiné svátky. Tento kalendář se užíval v Allôrionu a Arúdazinu.

Vyjdeme-li z pomořanského kalendáře který byl nejobvyklejší, začínal první měsíc roku zimním slunovratem, tedy 21. nebo 22.12., dnem kdy vládne nejdelší noc a Bohyně matka, Paní hvězd, Bohyně noci, jak byla různě nazývána je v zenitu své moci. Je to současně i období nejhlubšího spánku jejího manžela, který vládne slunci a dennímu světlu.  

Datování měsíců a jejich obvyklé názvy vždy v pořadí pouštní – pomořanský – královský kalendář.

Rok začíná 22.12. Svátkem zimního slunovratu, v Enqaindoru nazývaného yestaré – první den. Tento den se nepočítá do žádného měsíce podobně jako enderi.

23.12. – 21.1. měsíc nového slunce -  měsíc slunovratu  -  měsíc nové naděje. Začínal zimním slunovratem a vztahoval se k návratu slunce a postupnému prodlužování dne. Do života se vrací naděje.

22.1. – 21.2. měsíc chladu (Miah) – měsíc chladu  = chladen – měsíc jiskřivého sněhu. Období nejchladnějších dní v roce. Bohyně noci už cítí, že období její vlády končí, ale nechce se vzdát žezla a tak o to úporněji svírá svět svou chladnou dlaní.    

22.2.-21.3.   měsíc modliteb – měsíc proseb = prosen – měsíc modliteb. Končí zima dochází zásoby a tak nezbývá než se začít modlit a prosit Boha slunce-otce, aby se probudil a konečně převzal žezlo od své družky.

Jarní rovnodennost 21/3 začíná období svátků vážících se k teplému období roku.

V Enqaindoru se slaví Svátek obnovení – enqainoré.

V krajích kolem Velké pouště Svátek procitnutí Boha otce (Imarana , Imraana, Im-naera), který přebírá žezlo.

22. -21.4.  měsíc prvních pupenů - první měsíc = prven – první měsíc. Pozůstatek královského kalendáře. Na ostatních územích je to čas probouzení a měsíc prvních pupenů. Minul den jarní rovnodennosti a Bůh otec- slunce převzal vládu nad světem a Bohyně země Aya se probouzí ze zimního spánku. V Dôrminaru se konají v polovině měsíce tzv. Jarní dostihy.

22.4.-21.5.  měsíc prvních květů – měsíc květů = květen – měsíc květů. Příroda se probudila, objevují se první květy.

22.5.-21.6.  měsíc dlouhých dní - měsíc radosti a oslav – slaven – měsíc bílých nocí. Blíží se letní slunovrat, Bůh otec vládnoucí slunci je na vrcholu své vlády. Nastávají nejdelší dny v roce, je třeba slavit a radovat se. Všude se slaví několikadenní Svátek letního slunovratu v Enqaindoru nazývaného sawe entuanoré – lidově radostiny.

22.6.- 21.7. měsíc suchých větrů – měsíc větrů = bwaglon - měsíc letnic. Přichází nejsušší měsíc roku, měsíc, kdy převládá suchý vítr z jihovýchodu. Na severu je to jediný skutečně letní měsíc roku. Na jihu v krajích kolem Velké pouště, kde přichází sklizeň dříve, se na konci tohoto měsíce slaví Svátek prvních klasů zasvěcený bohyni Ninsun.        

22.7. – 21.8. měsíc sklizně – měsíc sklizně = sečen – měsíc plodů. Přichází čas sklizně, na pole přichází sekáči a od toho název měsíce sečen. Na severu dozrávají po krátkém létu první plody, tedy měsíc plodů. V jižních provinciích Enqaindoru se na konci měsíce slaví Dožínky – Svátky klasů.

22.8.- 22.9. měsíc světel – měsíc světel = světlen – měsíc světel. Dny se zkracují, tma přichází dříve, lidé večer rozsvěcují světla - svíce a lampy a navíc koncem měsíce přichází den podzimní rovnodennosti, kdy se slaví tichý Svátek světel. V tomto měsíci se slaví přibližně v polovině měsíce  - Svátek vinobraní  - divoký svátek, na jihu zasvěcený bohu Yaggitovi,.

22-25.9. Svátek světel – třídenní tichý svátek světel, nazývaný v Enqaindoru také - enderi, středové dny. Bůh otec předává svou lampu Bohyni matce, která ji zakrývá svým pláštěm a jako Bohyně noci přebírá na půl roku žezlo. Je třeba ji pokornou modlitbou požádat o soucitnou vládu. Tyto svátky se nepočítají do žádného z měsíců.

25.9. -21.10. měsíc uvadání  - měsíc uvadání = narbelon – měsíc usínání. Bůh otec předal vládu a ukládá se k odpočinku a s ním i vše v přírodě. V Enqaindoru začíná tento měsíc Svátkem cormaré – Svátkem prstenů. V Dôrminaru se konají na konci měsíce tzv. Podzimní dostihy.

22.10.-21.11. měsíc padajících listů - měsíc prvních bouří = bouřen – měsíc padajících listí. Stromy ztrácejí své listy. Na severu a ve všech přímořských oblastech západního pobřeží přichází první zimní bouře. Bohyně noci ukazuje svou nepříznivou tvář.

22.11. - 20.12. měsíc dlouhých nocí - měsíc šera = šeravěn – měsíc dlouhých nocí.  Měsíc nejkratších dnů a nejdelších nocí, kdy na severu téměř nevychází slunce.

21.12. se slaví se Svátek posledního dne roku, v Enqaindoru – meidoré na něj navazuje následujícího dne nestaré. Tento den se nepočítá do žádného měsíce podobně jako enderi.

Ke kalendářům se přirozeně váže i systém časového datování událostí, které se odvíjí od počátek konkrétního kalendáře. Základní časovou osu příběhu tvoří královský kalendář Enqaindoru. V dopisech, kronikách či hovoru je možné se setkat s odlišnými časovými údaji. Pro orientaci a souvislosti a správné časové zařazení snad poskytne více následující obrázek.

datovani-200.jpg

 
 


Facebook


Statistiky

Online: 2
Celkem: 39209
Měsíc: 1762
Den: 78