Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kalendáře

V Yorrânově světě se čas počítal trochu jinak než u nás, protože měsíce se střídaly vždy kolem 20.-22. dne našeho měsíce. Odpovídaly tedy spíše astrologickému kalendáři, protože i u nás se znamení zvěrokruhu střídají přibližně 21/22 dne měsíce. Jinak geograficky se užívali tři různé kalendáře, jež užívaly různá pojmenování měsíců, která vesměs vycházela z činností, vážících se na konkrétnímu území a té které části roku.

Pouštní kalendář nebo-li starý Kharský kalendář jihu používali všechny národy a kultury v okolí Velké písečné pouště. Tedy Gîvská republika, Pětiměstí, Nogashaar, Ganeshar a jižní oblasti Hardazinu. Počátek roku zde začíná zimním slunovratem, tedy někdy v čase našich vánoc.

Azrazinský = Pomořanský kalendář užívaly jižní provincie Enqaindoru, tedy na území na sever od Pustinné, a na jih od Dawarinu a Nazgrim Godaru. Tento kalendář byl směsí staršího v Yorrânových časech již nepoužívaného a zapomenutého královského kalendáře a výše uvedeného pouštního kalendáře. Začátek roku má Pomořanský kalendář stejný jako pouštní, ale převzal některé názvy měsíců z dôrbatu (narbelon, entualon, bwaglon), a trochu nelogicky označuje 4. měsíc jako první měsíc roku (vliv královského kalendáře). Jinak v běžné řeči se názvy měsíců zkracovaly, a tak se setkáte s názvy jako chladen, prven, sečen, květen, radostiny, světlen atd. Jinak tento kalendář je použit k datování jednotlivých událostí v knize.

Kalendář severu – Královský kalendář v němž začínal rok 25. března, krátce po dni jarní rovnodennosti. Rok tedy začínal naším dubnem a pro některé měsíce používal jiné názvy, které vycházely z pravidelných událostí, jež byly pro sever typické, například měsíc bílých nocí =  červen a který jižní provincie neznaly. Slavily se tam i jiné svátky. Tento kalendář se užíval v Allôrionu a Arúdazinu.

Vyjdeme-li z pomořanského kalendáře který byl nejobvyklejší, začínal první měsíc roku zimním slunovratem, tedy 21. nebo 22.12., dnem kdy vládne nejdelší noc a Bohyně matka, Paní hvězd, Bohyně noci, jak byla různě nazývána je v zenitu své moci. Je to současně i okamžik nejhlubšího spánku jejího manžela, který vládne slunci a dennímu světlu.  

Datování měsíců a jejich obvyklé názvy vždy v pořadí pouštní – pomořanský – královský kalendář.

Rok začíná 22.12. Svátkem zimního slunovratu, v Enqaindoru nazývaného yestaré – první den. Tento den se nepočítá do žádného měsíce podobně jako enderi.

23.12. – 21.1. měsíc nového slunce -  měsíc slunovratu  -  měsíc nové naděje.

Začínal zimním slunovratem a vztahoval se k návratu slunce a postupnému prodlužování dne. Do života se vrací naděje.

22.1. – 21.2. měsíc chladu (Miah)měsíc chladu = chladenměsíc jiskřivého sněhu.

Období nejchladnějších dní v roce. Bohyně noci už cítí, že období její vlády končí, ale nechce se vzdát žezla, a tak o to úporněji svírá svět svou chladnou dlaní.    

22.2.-21.3.   měsíc modlitebměsíc proseb = prosenměsíc modliteb.

Končí zima dochází zásoby a tak nezbývá než se začít modlit a prosit Boha slunce-otce, aby se probudil a konečně si převzal žezlo od své družky.

Jarní rovnodenností 21/3 začíná období svátků vážících se k teplému období roku.

V Enqaindoru se slaví Svátek obnovení – enqainoré. V krajích kolem Velké pouště Svátek procitnutí Boha otce (Imarana , Imraana, Im-naera), který přebírá žezlo.

22. -21.4.  měsíc prvních pupenů - první měsíc = prvenprvní měsíc.

Pozůstatek královského kalendáře. Na ostatních územích je to čas probouzení a měsíc prvních pupenů. Minul den jarní rovnodennosti a Bůh otec - slunce převzal vládu nad světem a Bohyně země Aya se probouzí ze zimního spánku. V Dôrminaru se konají v polovině měsíce tzv. Jarní dostihy.

22.4.-21.5.  měsíc prvních květů měsíc květů = květenměsíc květů. 

Příroda se probudila, objevují se první květy.

22.5.-21.6.  měsíc dlouhých dní - měsíc radosti a oslav – slavenměsíc bílých nocí.

Blíží se letní slunovrat, Bůh otec vládnoucí slunci je na vrcholu své vlády. Nastávají nejdelší dny v roce, je třeba slavit a radovat se. Všude se slaví několikadenní Svátek letního slunovratu v Enqaindoru nazývaného sawe entuanoré – lidově radostiny.

22.6.- 21.7. měsíc suchých větrůměsíc větrů = bwaglon - měsíc letnic. 

Přichází nejsušší měsíc roku, měsíc, kdy převládá suchý vítr z jihovýchodu. Na severu je to jediný skutečně letní měsíc roku. Na jihu v krajích kolem Velké pouště, kde přichází sklizeň dříve, se na konci tohoto měsíce slaví Svátek prvních klasů zasvěcený bohyni Ninsun.        

22.7. – 21.8. měsíc sklizněměsíc sklizně = sečenměsíc plodů. 

Přichází čas sklizně, na pole přichází sekáči a od toho název měsíce sečen. Na severu dozrávají po krátkém létu první plody, tedy měsíc plodů. V jižních provinciích Enqaindoru se na konci měsíce slaví Dožínky – Svátky klasů.

22.8.- 22.9. měsíc světel měsíc světel = světlenměsíc světel. 

Dny se zkracují, tma přichází dříve, lidé večer rozsvěcují světla - svíce a lampy a navíc koncem měsíce přichází den podzimní rovnodennosti, kdy se slaví tichý Svátek světel. V tomto měsíci se slaví přibližně v polovině měsíce - Svátek vinobraní  - divoký svátek, na jihu zasvěcený bohu Yaggitovi,.

22. - 25.9. Svátek světel – třídenní tichý svátek světel, nazývaný v Enqaindoru také -enderi, středové dny. Bůh otec předává svou lampu Bohyni matce, která ji zakrývá svým pláštěm a jako Bohyně noci přebírá na půl roku žezlo. Je třeba ji pokornou modlitbou požádat o soucitnou vládu. Tyto svátky se nepočítají do žádného z měsíců.

25.9. -21.10. měsíc uvadání - měsíc uvadání = narbelonměsíc usínání. 

Bůh otec předal vládu a ukládá se k odpočinku a s ním i vše v přírodě. V Enqaindoru začíná tento měsíc Svátkem cormaré – Svátkem prstenů. V Dôrminaru se konají na konci měsíce tzv. Podzimní dostihy.

22.10.-21.11. měsíc padajících listů - měsíc prvních bouří = bouřenměsíc padajícího listí. 

Stromy ztrácejí své listy. Na severu a ve všech přímořských oblastech západního pobřeží přichází první zimní bouře. Bohyně noci ukazuje svou nepříznivou tvář.

22.11. - 20.12. měsíc dlouhých nocí - měsíc šera = šeravěnměsíc dlouhých nocí.  

Měsíc nejkratších dnů a nejdelších nocí, kdy na severu téměř nevychází slunce.

21.12. se slaví se Svátek posledního dne roku, v Enqaindoru – meidoré na něj navazuje následujícího dne yestaré. Tento den se nepočítá do žádného měsíce podobně jako enderi.

Ke kalendářům se přirozeně váže i systém časového datování událostí, které se odvíjí od počátku konkrétního kalendáře, který se vždy váže k nějaké zásadní události.

Základní časovou osu příběhu tvoří pomořanský kalendář. Počítání času v jednotlivých zemích vždy začíná od nějakého významného roku.

Konkrétně:

  • Engaindor   -  od obnovení království roku 1 e.d.. Zkratka e.d. je odvozena od slov enqainoré en dazin – obnovení království.
  • Nibrilart – od položení základního kamene Nibrilartu (rok 1 = 110 e.d.)
  • Nogaashaar – od smrti Učitele Ghilnogana (rok 1 = 128 e.d.)
  • Gî nâat – od ustavení kissary (rok 1 = 353 e.d.)

Pro orientaci a správné časové zařazení je přiložen následující obrázek, který snad usnadní orientaci v počítání času v jednotlivých královstvích.

datovani-200.jpg

 

 
 


Poslední fotografie


Facebook


Statistiky

Online: 2
Celkem: 41271
Měsíc: 2571
Den: 80